KOWASSÁ:TI
Le koasati ou coushatta (ainsi nommé par son peuple au Texas) est une langue amérindienne de la famille muskogéenne. Proche de l'alabama, il est parlé par une petite communauté dans la réserve indienne du sud-ouest de la Louisiane, aux environs de la ville d'Elton, et dans la réserve d'Alabama-Coushatta, près de Livingston, au Texas. Depuis 2007, la langue fait l'objet d'une renaissance dûe à l'initiative de la tribu Coushatta de Louisiane qui a développé un nouvel alphabet pour remplacer celui que le linguiste Geoffrey Kimball créa pour l'occasion dans son dictionnaire de 1991 et qui est présentement utilisé dans ce lexique.
ALPHABET KOASATI
a aa b ch f h i ii k l m
n o oo p s t th w y
(Nouvel alphabet développé en 2007)
a a: b c ch d f h i i: k l
ł m n o o: p s t u u: w y
(Ancien alphabet de 1991)
LES NOMBRES
Le système numéral du koasati est décimal.
1 caffá:kan
2 tóklon
3 toccí:nan
4 ostá:kan
5 cahappá:kan
6 hanná:lin
7 ontóklon
8 ontoccí:nan
9 cakká:lin
10 pokkó:lin
11 pokkó:l awáh caffá:kan
12 pokkó:l awáh tóklon
13 pokkó:l awáh toccí:nan
14 pokkó:l awáh ostá:kan
15 pokkó:l awáh cahappá:kan
16 pokkó:l awáh hanná:lin
17 pokkó:l awáh ontóklon
18 pokkó:l awáh ontoccí:nan
19 pokkó:l awáh cakká:lin
20 poltóklon
21 poltóklon awáh caffá:kan
30 poltoccí:nan
40 polostá:kan
50 polcahappá:kan
60 polahanná:lin
70 polontóklon
80 polontoccí:nan
90 polcakká:lin
100 cokpí caffá:kan
1000 cokpacó:ba caffá:kan
LE TEMPS
LA DIVISION DU TEMPS
matin niłá:li
midi pontokkó:li
soir tamó:kasin
nuit tamó:ka
jour nihtá
semaine taholló
mois hasí
année ohayyí
heure hasihalahká
hier nihtá:kon
aujourd'hui yá nihtá
demain nihtá
LES JOURS DE LA SEMAINE
lundi tahollinnihtá
mardi statóklo
mercredi statoccí:na
jeudi stonostá:ka
vendredi tahollosobá:li
samedi tahollosí
dimanche taholló
LES MOIS DE L'ANNEE
janvier ohayhahpasí
février fapwí:ri
mars mácka
avril é:pa
mai méyka
juin cónka
juillet colá:ya
août akáska
septembre sitímba
octobre októ:ba
novembre nofámba
décembre tisímba
Remarque: Les noms des mois ont été construits à partir de l'anglais.
LE CORPS HUMAIN
artère łakhaní įhíni
barbe icokhiskó
bouche icokhalbí
bras isakbá
cerveau isbakkalóhka
cheveu híssi
cheville iyyitolokkó
cil ittiłi imakohkací
coeur icconoská, conoská
colonne vertébrale atabcofkoní
corps a:pihcí
côte nakcí
cou iciksá
coude cokosakbá, icoksakbá
crâne isbaktalí
cuisse obí
dent innatí, innotí
doigt ilbocó:si
dos atabí
estomac ikfí
fesse waktá
foie lopí
genou ittołpí
gorge nó:bi
hanche tonní
intestin cabí
jambe ittabí
joue icokpaskací
langue ico:laksí
larme ittiłokcí
lèvre ico:wiliksí
mâchoire no:takfá
main ilbí
menton no:takfá
moustache icokhiskó pá:na
muscle asikcí, hasikcí
narine ibisanłóbka
nez ibisá:ni
nombril cokbí
nuque iciksá
oeil ittiłí
ongle ilbaksí
oreille hakcó
orteil iyyocó:si
os cofkoní
paupière ittiłí afakcó
peau afakcó
pied iyyí
poignet ilbitolokkó
poing yamiphilká
poitrine patá:la
pouce ilbikí
pouls moklí:ci
poumon sokpá
rein łałokkí
ride payífka
salive icokcí
sang łakhaní
sein pisí
sourcil ittiłhíssi
talon iyyí obakhací
tête bakkí, isbakkí
veine łakhaní įhíni
ventre ikfí
visage ibitá:la
LES ANIMAUX
animal nasmałátli (sauvage), onapá (domestique)
abeille fohó
aigle talokkó cobá
âne hakcobaskosí
araignée kancokfalá
baleine okipófka
canard coskaní
cerf icó
chameau có:ba pa:copoksí, có:ba pa:poksí
chat katí
cheval có:ba
chèvre cowá:ta
chien ifá
cochon sokhá
coq kolosná:ni
crabe sakcopathá
crapaud okwá:la
crocodile albatlá:na
écureuil ipłó
éléphant a:ti:pacobá
escargot silbahká, ilbahká, silbakhá
fourmi cokbaní
girafe có:ba iciksá baskí
grenouille kottí
guêpe foybaskí, foyobaskí
hibou kitiní
hippopotame okihayó có:ba
hirondelle winihká fó:si
insecte iskaní
lapin cokfí
lézard haybiná, hayabiná
libellule haco:tinilí, aci:tinilí, ato:ciní:li, hacotiní:ni
lion kowí no:wohoksí, kowí lá:na
loup wasó
mouche cokkanó
moustique skalapistá, iskanlapí:ta
mouton cokfanapá, cokfonapá
oie salaklá
oiseau fó:si
ours nitá
panthère kowí
papillon hacokpalpá
perroquet pacina:łí:ka
phoque okihayó ifasí
pigeon pací
poisson łałó
poule koló:si tayyí
puce kastó
rat lahkó
renard colá
requin łałcobá á:ti:pa, sá:kka
sangsue bakcolá
sauterelle ataffó, taffó
serpent cintó
singe sawá:ti
souris cissí
taupe yokbonó
taureau wakná:ni
tigre kowí tantakí
tortue sattá
vache wá:ka
veau wá:kasi
zèbre có:ba sapsiwá
LA TERRE ET LE MONDE
LA NATURE
air faplí
arbre ittó
argent toknawhátka
bois ittó
branche insá:wa, ittinsá:wa
brouillard honobí, stokhonobí, tokhonobí
chaleur íkba, lokbá
ciel nihtá, o:lací okcakkó
côte okicobá apatahá
couleur ałákí
désert ihá:ni solótka hopá:ki
eau okí
éclair malmáhka
étoile hociłí
fer oconá
feu tikbá
feuille híssi, ittohíssi
fleur paká:li
fleuve hahcí
forêt ittohayó
froid kasátka
fumée iskocí
glace talkí
herbe pahí
île o:tallá:ka, o:tá:la
inondation owihlá
lac okfá
lumière hastahhilká
lune niłahasí
mer okicobá, okihátka
monde ihá:ni
montagne copoksí
neige hiplí
nuage o:lací
ombre apahcá
or toknawlá:na
papier na:sincá:ka, nayincá:ka
pierre talí
plante hassí
pluie oybá
poussière tokbołkací
racine asikcí, hasikcí
rocher talí
sable sancó
soleil hasí
tempête faplicobá
Terre ihá:ni
terre ihá:ni
vent faplí
verre kakanahilká
LES COULEURS
blanc hátka
bleu okcákko
jaune lá:na
noir locá
rouge hómma
vert okcakkó
LES POINTS CARDINAUX
nord falammí
sud oka:mahlí
est hasachalí:ka
ouest haso:támmi
LES SAISONS
printemps ohayyó:ła, ittobokoplí
été ohayyí
automne łafó:ła, ittohissiciłáhli
hiver łafí
