Eklablog Tous les blogs Top blogs Littérature, BD & Poésie
Editer l'article Suivre ce blog Administration + Créer mon blog
MENU

Site consacré à toutes les langues du monde, connues et inconnues

APACHE (OCCIDENTAL)

NDEE BIYÁTI՚ Í 


L'apache occidental ou ndee biyáti'í  appartient à la branche athabascane méridionale de la famille linguistique na-dené. Parlée en Arizona, au sud des Etats-Unis, dans la réserve de Fort Apache qui abrite entre autres la tribu apache de White Mountain, cette langue est composée de cinq dialectes (Cibecue, Northern Tonto, Southern Tonto, et les dialectes de San Carlos et de White Mountain) et s'écrit à l'aide de l'alphabet latin auquel on a ajouté des signes diacritiques supplémentaires pour traduire les tons qui sont particuliers à la langue. Il existe sept langues de la même famille comme le jicarilla ou apache oriental, le mescalero et le lipan. En raison de l'intérêt croissant pour la préservation de la langue et de son enseignement, un premier dictionnaire vit le jour en 1972 qui marqua la première étape dans la standardisation de l'orthographe.


L'alphabet apache occidental est le suivant:

a   b   c   d   e   g   h   i   j   k   l   ł   m   n   o   s   t   u   w   y   z   ՚

Il faut ajouter également les voyelles nasales et allongées:

ą   ę   į   ǫ   ų   aa   ee   ii   oo   uu

les combinaisons suivantes:

ch   ch՚   dl   dz   gh   hw   k՚   sh   t՚   tł   tł՚   ts   ts՚   zh

et l'accent grave sur les voyelles et certaines consonnes.



COMPTER EN APACHE

Le système numéral est décimal.

1           dałaá
2           naki
3           táági
4           dį́į́՚ i
5           ashdla՚ i
6           gostán
7           gosts՚ idi
8           tsebíí
9           ńgóst՚ áí
10         goneznáń


11          ła՚ ts՚ ádah
12         nakits՚ ádah
13         táts՚ ádah
14         dį́į́՚ ts՚ ádah
15         ashdla՚ ádah
16         gostą́ts՚ ádah
17         gosts՚ idts՚ ádah
18         tsebííts՚ ádah
19         ńgóst՚ áíts՚ ádah


20        nadin
21         nadin ła՚
30        tádin
40        dízdin
50        ashdla՚ din
60        gostą́din
70        gosts՚ idin
80        tsebídin
90        ńgóst՚ aádin
100      dałán goneznádin
1000   dałán doo hótag dayú



LE TEMPS

LA DIVISION DU TEMPS

matin   hayiłką́ą́yú
midi   ha՚ iz՚ ąągo, tsįk՚ áhńyáá՚
soir   o՚ i՚ ą́ą́yú
nuit   tł՚ é՚

jour   jįį
semaine   dałán gońłsįh
mois   dahitąą
année   łeegodzaa

heure   dała՚ á łéédnkęęzgo

hier   adądá՚, adąná՚
aujourd'hui   áí díjįį՚, díí jįį
demain   iskąą



LES JOURS DE LA SEMAINE

lundi   Ch՚ í՚ itą́ą́hí bijįį՚
mardi   Ch՚ í՚ itą́ą́hí iskąąnik՚ eh bijįį՚
mercredi   Dichįh(baa) góyééhí bijįį՚
jeudi    Ha՚ ándzoodí bijįį՚
vendredi   Na՚ itseedí bijįį՚
samedi   Ayą́hágo godńłsįní bijįį՚
dimanche   Dagodńłsiní bijįį՚, Godilziníí bijįį՚



LES MOIS DE L'ANNEE

janvier   Shashké՚
février   Búnashch՚ iid
mars   Tsį nádaazé
avril   T՚ ąą՚ náchil
mai   T՚ ąą՚ nácho
juin   Nii՚ chéhé
juillet   Itsį՚ diłdzig
août   Binest՚ áńts՚ osé
septembre   Binest՚ áńcho
octobre   Ghąązhį՚
novembre   Zas nłt՚ ees
décembre   Ko՚ bąą náłk՚ as



LE CORPS HUMAIN

artère   bits՚ ǫǫs
barbe   bidághaa՚, bitághaa՚
bouche   bizé՚
bras   bigan
cerveau   bitsighąą՚
cheveu   bitsighaá
cheville   bikets՚ in
cil   binádǫz
coeur   bijíí
colonne vertébrale   bitsą́ts՚ in
corps   bits՚ į́
côte   bitsád, bitság
cou   bik՚ os
coude   bighan iłhadit՚ ąą
crâne   bitsits՚ in
cuisse   bich՚ ozh
dent   bighoo՚
doigt   bilagan
dos   bigháń
épaule   biwos
estomac   an bibid, an bibig
fesse   bik՚ ai dahncha, bitł՚ aa
foie   bizid, bizig
front   bitá՚
genou   bigod
gorge   bizooł
hanche   bik՚ ai
intestin   ich՚ í՚
jambe   bijád
joue   biní՚ tsį՚
langue   bizaad, bizaag
larme   bidáá՚ tú, bináá tú
lèvre   bizábaané
mâchoire   biyá ts՚ in
main   bigan
menton   biyedaa՚
moustache   dághaa, tághaa՚
muscle   bilóg
narine   bichį́h o՚ i՚ án, biní՚ o՚ i՚ án
nez   bichį́h
nombril   bich՚ í՚ hát՚ i՚ gee
nuque   bits՚ iyah
oeil   bidáá՚, bináá
ongle   bilagan
oreille   bijaa՚
orteil   bikézhoozh
os   bits՚ in
paupière   binázis
peau   bikágé, biká ánt՚ iiní bi՚ kaadanołtaa
pied   bikee՚
poignet   bilátsin
poitrine   bijiiláh
pouce   bilágancho, bilá՚ cho
poumon   bijíí՚ izólé, bijíít՚ ą՚
rein   bichágoshch՚ ozhé
salive   bizhíd, bizhig
sang   bidił, dił
sein   bibe՚, bitíl
sourcil   binat՚ ízh
squelette   dá՚ its՚ inzhą́
talon   bikétal
tête   bitsits՚ in
veine   bits՚ ǫǫs
ventre   an bibid
visage   binii՚

Remarque: De très nombreux termes sont utilisés à la forme possessive.




LE MONDE DE LA NATURE

LES ANIMAUX

animal   tsétahgo danlínihí
abeille   gosnih bee
agneau   dibełį́į́՚ bizhaazhé
aigle   itsá
âne   túlgayé, túłgayé
araignée   ch՚ ígodiłáń, na՚ iłtł՚ oolé (tarantule)
canard   nal՚ eełi
cerf   bįįh
chameau   bigháń há՚ ááhí, bigháń hásk՚ idí, łį́į́՚ bigháń isk՚ idí
chat   gídí
cheval   łį́į́՚
chèvre   gantł՚ izé, gantł՚ izi, tł՚ ízí
chien   gósé, góshé, łichánee
cochon   góchi՚
coq   tazhik՚ áné bigashteełi
crapaud   łeeh sidáí
écureuil   na՚ iłtsóh, tséskosi
fourmi   dé՚ iłché՚ é (rouge), dé՚ iłzhiné (noire)
girafe   łį́į́՚ bik՚ os ndeezí, łį́į́՚ bik՚ os nneezí
grenouille   dlǫ́՚ ishtłohé, ch՚ údishtłohé
guêpe   bikee՚ náíjaa՚ á, ch՚ ínásdáhá, ts՚ ínásdáhá
hibou   búh, múh
insecte   dǫ́՚, ch՚ osh
lapin   gah
lézard   na՚ ishǫ́՚
libellule   ch՚ osh na՚ idiihí, ch՚ os na՚ iniihí
lion   ndóícho, ndǫíłbáh (lion des montagnes)
loup   ba՚ cho, ba՚ nchaahí, ma՚ nchaahí
mouche   dǫ́՚
moustique   tsįyaané
mouton   dibełį́į́՚
oie   nal՚ eełi
oiseau   dlǫ́՚
ours   dził nde՚ yú, dził yoyółi, tsét՚ soyé
papillon   doolé
pigeon   hawúcho
poisson   łóg
poule   tazhik՚ áné
puce   ch՚ osh nahichagé
rat   dlǫ́՚ ishcho
renard   ba՚, ma՚
sauterelle   na՚ ishchagí
serpent   tł՚ iish
singe   ba՚ ndee, ba՚ nnee
souris   dlǫ́՚ ists՚ ǫǫsé
taureau   dooli
tigre   ndóícho nodǫ́ǫ́z
tortue   ch՚ oshteeł
vache   magashi, bágashi
veau   magashi bizhaazhé, bagashi bizhaazhé


LA NATURE

air   benách՚ idiyołí
arbre   tsįh
argent   béshłigai
bois   tsįh
branche   tsį bits՚ ą́՚ daz՚ aahí
brouillard   áád, áág, yaak՚ os nadag
chaleur   gozdog
ciel   yáá
côte   túnteel bibąąyú, túnteel tábąąyú
couleur   bee idleeshé
désert   dá՚ azlį́į́՚ yú, gosdogzhį՚
eau   tú
éclair   hách՚ íłgish, hada՚ didla՚
étoile   ts՚ iłsǫǫsé
fer   bésh ntł՚ izí
feu   kǫ՚
feuille   bit՚ ąą՚
fleur   ch՚ il dénzhónéhí
fleuve   túńlį́į́՚
forêt   gónłch՚ il
froid   gozk՚ az
fumée   łid, łig
glace   tįh
herbe   tł՚ oh
île   ni՚ táyi՚ dahgoz՚ áni
inondation   tú ná՚ disgo՚
lac   tú dahskąą, túsikaani
lumière   be՚ idindláád, be՚ idindláág, got՚ íni
lune   tł՚ é՚ gona՚ áí
mer   túnteel
monde   ni՚ gosdzáń
montagne   dził
neige   zas
nuage   yaak՚ os
ombre   dat՚ oh, tałt՚ oh
or   óodo
papier   nałtsoos
pierre   tsee
plante   ch՚ il
pluie   tú   ???
poussière   łeezh
racine   kéghad
rocher   tsee
sable   sáí
soleil   ch՚ ígoná՚ áí, ya՚ áí
tempête   nawode ńch՚ iid, yat՚ éégo bił deyol
Terre   ni՚ gosdzáń
terre   ni՚
vent   ńyol, ńyoł
verre   nolyííni



LES COULEURS

blanc   łigai, łigayi
bleu   dotł՚ izh
jaune   łitsog
noir   diłhił
rouge   łichíí, łichoo՚
vert   dotł՚ izh



LES POINTS CARDINAUX

nord   hadaazhį՚
sud   hayaago
est   ch՚ ígona՚ áí hanadahyé՚, ya՚ áí hanadahyé՚
ouest   o՚ i՚ áh biyaayú, oná՚ it՚ áhyú



LES SAISONS

printemps   dąą
été   shįį́
automne   ak՚ eego
hiver   hai

 

Afficher l'image d'origine

 

    Afficher l'image d'origine

Retour à l'accueil
Partager cet article
Repost0
Pour être informé des derniers articles, inscrivez vous :
Commenter cet article